pochválit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
pochválit pf (imperfective chválit or pochvalovat)
- to praise, to compliment
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | pochválit, pochváliti | Active adjective | pochválivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | pochválení | Passive adjective | pochválený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | pochválím | pochválíme | — | pochvalme |
| 2nd person | pochválíš | pochválíte | pochval | pochvalte |
| 3rd person | pochválí | pochválí | — | — |
| The verb pochválit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | pochválil | pochválili | pochválen | pochváleni |
| masculine inanimate | pochválily | pochváleny | ||
| feminine | pochválila | pochválena | ||
| neuter | pochválilo | pochválila | pochváleno | pochválena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | pochváliv |
| feminine + neuter singular | — | pochválivši |
| plural | — | pochválivše |
Related terms edit
Further reading edit
- pochváliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- pochváliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- pochválit in Internetová jazyková příručka