pocuchat

Czech

Etymology

From po- +‎ cuchat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpot͡suxat]

Verb

pocuchat pf

1. to dishevel, to disarrange, to tangle

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pocuchat, pocuchati	Active adjective	pocuchavší
Verbal noun	pocuchání	Passive adjective	pocuchaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pocuchám	pocucháme	—	pocuchejme
2nd person	pocucháš	pocucháte	pocuchej	pocuchejte
3rd person	pocuchá	pocuchají	—	—

The verb pocuchat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pocuchal	pocuchali	pocuchán	pocucháni
masculine inanimate		pocuchaly		pocuchány
feminine	pocuchala		pocuchána
neuter	pocuchalo	pocuchala	pocucháno	pocuchána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pocuchav
feminine + neuter singular	—	pocuchavši
plural	—	pocuchavše

Related terms

• pocuchaný
• pocuchání
• pocuchávat

 

Further reading

• pocuchati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pocuchati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pocuchat in Internetová jazyková příručka