podstoupit
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech podstúpiti.
Pronunciation edit
Verb edit
podstoupit pf (imperfective podstupovat)
- to undergo
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | podstoupit, podstoupiti | Active adjective | podstoupivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | podstoupení | Passive adjective | podstoupený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | podstoupím | podstoupíme | — | podstupme |
| 2nd person | podstoupíš | podstoupíte | podstup | podstupte |
| 3rd person | podstoupí | podstoupí | — | — |
| The verb podstoupit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | podstoupil | podstoupili | podstoupen | podstoupeni |
| masculine inanimate | podstoupily | podstoupeny | ||
| feminine | podstoupila | podstoupena | ||
| neuter | podstoupilo | podstoupila | podstoupeno | podstoupena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | podstoupiv |
| feminine + neuter singular | — | podstoupivši |
| plural | — | podstoupivše |
Further reading edit
- podstoupiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- podstoupiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- podstoupit in Internetová jazyková příručka