poprosit

Czech

Etymology

From po- +‎ prosit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoprosɪt]

Verb

poprosit pf (imperfective prosit)

1. to ask for
2. to beg

Conjugation

Conjugation

Infinitive	poprosit, poprositi	Active adjective	poprosivší
Verbal noun	poprošení	Passive adjective	poprošený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	poprosím	poprosíme	—	poprosme
2nd person	poprosíš	poprosíte	popros	poproste
3rd person	poprosí	poprosí	—	—

The verb poprosit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	poprosil	poprosili	poprošen	poprošeni
masculine inanimate		poprosily		poprošeny
feminine	poprosila		poprošena
neuter	poprosilo	poprosila	poprošeno	poprošena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	poprosiv
feminine + neuter singular	—	poprosivši
plural	—	poprosivše

Further reading

• “poprositi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “poprositi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poprosit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)