prozkoumat

Czech

Etymology

From pro- +‎ zkoumat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈproskou̯mat]

Verb

prozkoumat pf (imperfective prozkoumávat)

1. to explore

   Synonym: probádat

2. to peruse (to examine or consider with care)

   Synonym: prostudovat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	prozkoumat, prozkoumati	Active adjective	prozkoumavší
Verbal noun	prozkoumání	Passive adjective	prozkoumaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	prozkoumám	prozkoumáme	—	prozkoumejme
2nd person	prozkoumáš	prozkoumáte	prozkoumej	prozkoumejte
3rd person	prozkoumá	prozkoumají	—	—

The verb prozkoumat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	prozkoumal	prozkoumali	prozkoumán	prozkoumáni
masculine inanimate		prozkoumaly		prozkoumány
feminine	prozkoumala		prozkoumána
neuter	prozkoumalo	prozkoumala	prozkoumáno	prozkoumána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	prozkoumav
feminine + neuter singular	—	prozkoumavši
plural	—	prozkoumavše

Derived terms

• průzkum m
• průzkumník m

 

Further reading

• prozkoumati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• prozkoumati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• prozkoumat in Internetová jazyková příručka