rouhač

Czech

Alternative forms

• ruhač (archaic)

Etymology

From rouhat +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrou̯ɦat͡ʃ]

Noun

rouhač m anim (feminine rouhačka)

1. blasphemer

   Synonym: rouhatel

Declension

Declension of rouhač (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	rouhač	rouhači
genitive	rouhače	rouhačů
dative	rouhačovi, rouhači	rouhačům
accusative	rouhače	rouhače
vocative	rouhači	rouhači
locative	rouhačovi, rouhači	rouhačích
instrumental	rouhačem	rouhači

Derived terms

• rouhačský

 

See also

• kacíř

Further reading

• rouhač in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rouhač in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rouhač in Internetová jazyková příručka