rozběh

Czech

Etymology

Deverbal from rozběhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozbjɛx]

Noun

rozběh m inan

1. run-up
2. start-up, starting

Declension

Declension of rozběh (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	rozběh	rozběhy
genitive	rozběhu	rozběhů
dative	rozběhu	rozběhům
accusative	rozběh	rozběhy
vocative	rozběhu	rozběhy
locative	rozběhu	rozbězích
instrumental	rozběhem	rozběhy

Related terms

• doběh
• rozběhnout
• rozbíhat

 

Further reading

• “rozběh”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozběh”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozběh”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)