rozbíhat

Czech

Etymology

From roz- +‎ bíhat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozbiːɦat]

Verb

rozbíhat impf (perfective rozběhnout)

1. to start up, to set sth going, to set sth in motion
2. (reflexive with se) to break into a run, to start running

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozbíhat, rozbíhati	Active adjective	rozbíhající
Verbal noun	rozbíhání	Passive adjective	rozbíhaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozbíhám	rozbíháme	—	rozbíhejme
2nd person	rozbíháš	rozbíháte	rozbíhej	rozbíhejte
3rd person	rozbíhá	rozbíhají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozbíhat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozbíhal	rozbíhali	rozbíhán	rozbíháni
masculine inanimate		rozbíhaly		rozbíhány
feminine	rozbíhala		rozbíhána
neuter	rozbíhalo	rozbíhala	rozbíháno	rozbíhána

Transgressives	present	past
masculine singular	rozbíhaje	—
feminine + neuter singular	rozbíhajíc	—
plural	rozbíhajíce	—

Related terms

• rozběhnout

 

Further reading

• rozbíhati se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozbíhati se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rozbíhat in Internetová jazyková příručka