rozebírat

Czech

Etymology

From roz- +‎ bírat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɛbiːrat]

Verb

rozebírat impf (perfective rozebrat or rozeběhnout)

1. to dismantle, to disassemble
2. to dwell on, to dwell upon

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozebírat, rozebírati	Active adjective	rozebírající
Verbal noun	rozebírání	Passive adjective	rozebíraný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozebírám	rozebíráme	—	rozebírejme
2nd person	rozebíráš	rozebíráte	rozebírej	rozebírejte
3rd person	rozebírá	rozebírají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozebírat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozebíral	rozebírali	rozebírán	rozebíráni
masculine inanimate		rozebíraly		rozebírány
feminine	rozebírala		rozebírána
neuter	rozebíralo	rozebírala	rozebíráno	rozebírána

Transgressives	present	past
masculine singular	rozebíraje	—
feminine + neuter singular	rozebírajíc	—
plural	rozebírajíce	—

Related terms

• rozebírající
• rozebíratelný
• rozebírání

 

Further reading

• “rozebírati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “rozebírati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozebírat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)