rozhořčení
Czech
editEtymology
editPronunciation
editNoun
editrozhořčení n
- verbal noun of rozhořčit
- indignation
- rozhořčení nad postupem ― (please add an English translation of this usage example)
Declension
editDeclension of rozhořčení (neuter in -í/-ý)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | rozhořčení | rozhořčení |
genitive | rozhořčení | rozhořčení |
dative | rozhořčení | rozhořčením |
accusative | rozhořčení | rozhořčení |
vocative | rozhořčení | rozhořčení |
locative | rozhořčení | rozhořčeních |
instrumental | rozhořčením | rozhořčeními |
Related terms
editSee also
editFurther reading
edit- “rozhořčení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “rozhořčení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989