rozvětvení

Czech

Etymology

From rozvětvit +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozvjɛtvɛɲiː]

Noun

rozvětvení n

1. verbal noun of rozvětvit
2. (botany) ramification

Declension

Declension of rozvětvení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	rozvětvení	rozvětvení
genitive	rozvětvení	rozvětvení
dative	rozvětvení	rozvětvením
accusative	rozvětvení	rozvětvení
vocative	rozvětvení	rozvětvení
locative	rozvětvení	rozvětveních
instrumental	rozvětvením	rozvětveními

Further reading

• rozvětvení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozvětvení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989