samozřejmý

Czech

Etymology

From samo- +‎ zřejmý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsamozr̝ɛjmiː]

Adjective

samozřejmý (comparative samozřejmější, superlative nejsamozřejmější)

1. self-evident

Declension

Declension of samozřejmý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	samozřejmý		samozřejmá	samozřejmé
genitive	samozřejmého		samozřejmé	samozřejmého
dative	samozřejmému		samozřejmé	samozřejmému
accusative	samozřejmého	samozřejmý	samozřejmou	samozřejmé
locative	samozřejmém		samozřejmé	samozřejmém
instrumental	samozřejmým		samozřejmou	samozřejmým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	samozřejmí	samozřejmé		samozřejmá
genitive	samozřejmých
dative	samozřejmým
accusative	samozřejmé			samozřejmá
locative	samozřejmých
instrumental	samozřejmými

Related terms

• samozřejmě
• samozřejmost f

 

Further reading

• samozřejmý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• samozřejmý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• samozřejmý in Internetová jazyková příručka