slémě

Old Czech

Alternative forms

• slemeno (latter form)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *sèlmę.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈslɛːmi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈslɛːmjɛ/

Noun

slémě n

1. roof ridge, ridgepole

Descendants

• Czech: slémě (dated), slemeno (literary)

Declension

Declension of slémě (n-stem irreg-stem)

	singular	dual	plural
nominative	slémě	slemeně	slemena
genitive	slemene	slemenú	slemen
dative	slemeni	slemenoma	slemenóm
accusative	slémě	slemeně	slemena
vocative	slémě	slemeně	slemena
locative	slemeni	slemenú	slemeniech
instrumental	slemenem	slemenoma	slemeny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “slémě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění