slídit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *slěditi.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsliːɟɪt]
• Rhymes: -iːɟɪt
• Hyphenation: slí‧dit

Verb

slídit ?

1. to spy (to act as a spy)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	slídit, slíditi	Active adjective	slídící, slídivší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	slídím	slídíme	—	sliďme
2nd person	slídíš	slídíte	sliď	sliďte
3rd person	slídí	slídí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive slídit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	slídil	slídili	—	—
masculine inanimate		slídily		—
feminine	slídila		—
neuter	slídilo	slídila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	slídě	slídiv
feminine + neuter singular	slídíc	slídivši
plural	slídíce	slídivše

Further reading

• “slíditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “slíditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “slídit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Anagrams

• sídlit