slúti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *sluti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈsɫuːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈslou̯ci/

Verb

slúti impf

1. to be called, to be named
2. to be known for

Conjugation

This verb needs an inflection-table template.

Descendants

• Czech: slout

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “slúti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění