sloup

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech stlúp, from Proto-Slavic *stъlbъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslou̯p]

Noun

sloup m inan

1. (architecture) column (beam)

Declension

Declension of sloup (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	sloup	sloupy
genitive	sloupu	sloupů
dative	sloupu	sloupům
accusative	sloup	sloupy
vocative	sloupe	sloupy
locative	sloupu, sloupě	sloupech
instrumental	sloupem	sloupy

Derived terms

• sloupec
• sloupek
• sloupořadí
• sloupový

 

Further reading

• “sloup”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “sloup”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sloup”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)