slučitelný

Czech

Etymology

From sloučit +‎ -telný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslut͡ʃɪtɛlniː]

Adjective

slučitelný

1. compatible

   Synonym: kompatibilní

   Antonyms: neslučitelný, nekompatibilní

Declension

Declension of slučitelný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	slučitelný		slučitelná	slučitelné
genitive	slučitelného		slučitelné	slučitelného
dative	slučitelnému		slučitelné	slučitelnému
accusative	slučitelného	slučitelný	slučitelnou	slučitelné
locative	slučitelném		slučitelné	slučitelném
instrumental	slučitelným		slučitelnou	slučitelným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	slučitelní	slučitelné		slučitelná
genitive	slučitelných
dative	slučitelným
accusative	slučitelné			slučitelná
locative	slučitelných
instrumental	slučitelnými

Related terms

adjective

• neslučitelný

 

adverb

• slučitelně

 

noun

• slučitelnost

 

verb

• sloučit

 

Further reading

• slučitelný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• slučitelný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• slučitelný in Internetová jazyková příručka