sníh

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech snieh, from Proto-Slavic *sněgъ, from Proto-Indo-European *snóygʷʰos.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsɲiːx]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -iːx

Noun

sníh m inan

1. snow

Declension

Declension of sníh (velar masculine inanimate í-ě-alt)

	singular	plural
nominative	sníh	sněhy
genitive	sněhu	sněhů
dative	sněhu	sněhům
accusative	sníh	sněhy
vocative	sněhu	sněhy
locative	sněhu	snězích
instrumental	sněhem	sněhy

Derived terms

• sněhobílý
• sněhový
• sněhulák
• sněhule
• sněženka
• sněžit
• Sněžka
• sněžnice
• sněžný
• snížek

 

Further reading

• “sníh”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “sníh”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sníh”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)