souboj

Czech

Etymology

From sou- +‎ boj.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsou̯boj]

Noun

souboj m inan

1. fight, duel

Declension

Declension of souboj (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	souboj	souboje
genitive	souboje	soubojů
dative	souboji	soubojům
accusative	souboj	souboje
vocative	souboji	souboje
locative	souboji	soubojích
instrumental	soubojem	souboji

Further reading

• “souboj”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “souboj”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989