souhláskový
CzechEdit
EtymologyEdit
AdjectiveEdit
souhláskový
DeclensionEdit
Declension of souhláskový (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | souhláskový | souhlásková | souhláskové | |
| genitive | souhláskového | souhláskové | souhláskového | |
| dative | souhláskovému | souhláskové | souhláskovému | |
| accusative | souhláskového | souhláskový | souhláskovou | souhláskové |
| locative | souhláskovém | souhláskové | souhláskovém | |
| instrumental | souhláskovým | souhláskovou | souhláskovým | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | souhláskoví | souhláskové | souhlásková | |
| genitive | souhláskových | |||
| dative | souhláskovým | |||
| accusative | souhláskové | souhlásková | ||
| locative | souhláskových | |||
| instrumental | souhláskovými | |||
Further readingEdit
- souhláskový in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- souhláskový in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989