souputník

Czech

Etymology

From sou- +‎ pouť +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsou̯putɲiːk]

Noun

souputník m anim (feminine souputnice)

1. fellow traveller

Declension

Declension of souputník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	souputník	souputníci
genitive	souputníka	souputníků
dative	souputníkovi, souputníku	souputníkům
accusative	souputníka	souputníky
vocative	souputníku	souputníci
locative	souputníkovi, souputníku	souputnících
instrumental	souputníkem	souputníky

Further reading

• souputník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• souputník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• souputník in Internetová jazyková příručka