spořádat

Czech

Etymology

From s- +‎ pořádat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspor̝aːdat]

Verb

spořádat pf (imperfective pořádat)

1. to eat up
2. to put away
3. to demolish

Conjugation

Conjugation

Infinitive	spořádat, spořádati	Active adjective	spořádavší
Verbal noun	spořádání	Passive adjective	spořádaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	spořádám	spořádáme	—	spořádejme
2nd person	spořádáš	spořádáte	spořádej	spořádejte
3rd person	spořádá	spořádají	—	—

The verb spořádat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	spořádal	spořádali	spořádán	spořádáni
masculine inanimate		spořádaly		spořádány
feminine	spořádala		spořádána
neuter	spořádalo	spořádala	spořádáno	spořádána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	spořádav
feminine + neuter singular	—	spořádavši
plural	—	spořádavše

Derived terms

• spořádaně
• spořádanost f
• spořádaný
• spořádání n

 

Further reading

• “spořádati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “spořádati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “spořádat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)