srnec

Czech

Etymology

From srna +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsr̩nɛt͡s]

Noun

srnec m anim

1. a male roe deer

Declension

Declension of srnec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	srnec	srnci
genitive	srnce	srnců
dative	srncovi, srnci	srncům
accusative	srnce	srnce
vocative	srnče	srnci
locative	srncovi, srnci	srncích
instrumental	srncem	srnci

Related terms

• srna

 

Further reading

• srnec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• srnec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• srnec in Internetová jazyková příručka