střízvý

Czech

Etymology

From s- + Proto-Slavic *terzvъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstr̝̊iːzviː]

Adjective

střízvý

1. (obsolete) sober (not drunk)

   Synonym: střízlivý

Declension

Declension of střízvý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	střízvý		střízvá	střízvé
genitive	střízvého		střízvé	střízvého
dative	střízvému		střízvé	střízvému
accusative	střízvého	střízvý	střízvou	střízvé
locative	střízvém		střízvé	střízvém
instrumental	střízvým		střízvou	střízvým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	střízví	střízvé		střízvá
genitive	střízvých
dative	střízvým
accusative	střízvé			střízvá
locative	střízvých
instrumental	střízvými

Further reading

• střízvý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957