střiebro

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *sьrebro.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈstr̝̊i̯ɛːbro/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈstr̝̊iːbro/

Noun

střiebro n

1. silver (metal)

   koččie střiebro ― (please add an English translation of this usage example)

   živé střiebro ― mercury

Declension

Declension of střiebro (hard o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	střiebro	střiebřě	střiebra
genitive	střiebra	střiebrú	střieber
dative	střiebru	střiebroma	střiebróm
accusative	střiebro	střiebřě	střiebra
vocative	střiebro	střiebřě	střiebra
locative	střiebřě, střiebru	střiebrú	střiebřiech
instrumental	střiebrem	střiebroma	střiebry

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: stříbro

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “střiebro”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění