starořecký
Czech edit
Etymology edit
From staro- (“old-”) + řecký (“Greek”).
Pronunciation edit
Adjective edit
starořecký (adverb starořecky)
Declension edit
Declension of starořecký (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | starořecký | starořecká | starořecké | |
| genitive | starořeckého | starořecké | starořeckého | |
| dative | starořeckému | starořecké | starořeckému | |
| accusative | starořeckého | starořecký | starořeckou | starořecké |
| locative | starořeckém | starořecké | starořeckém | |
| instrumental | starořeckým | starořeckou | starořeckým | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | starořečtí | starořecké | starořecká | |
| genitive | starořeckých | |||
| dative | starořeckým | |||
| accusative | starořecké | starořecká | ||
| locative | starořeckých | |||
| instrumental | starořeckými | |||
Related terms edit
- novořecký
- novořečtina f
- Řecko n
- řecký
- řečtina f
- řečtinář m anim
- Řek m anim
- Řekyně f
- starořečtina f
See also edit
Further reading edit
- starořecký in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- starořecký in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- starořecký in Internetová jazyková příručka