statečný

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech statečný, from Proto-Slavic *statъčьnъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstatɛt͡ʃniː]
• Rhymes: -ɛtʃniː

Adjective

statečný

1. brave

   Synonyms: see Thesaurus:statečný

Declension

Declension of statečný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	statečný		statečná	statečné
genitive	statečného		statečné	statečného
dative	statečnému		statečné	statečnému
accusative	statečného	statečný	statečnou	statečné
locative	statečném		statečné	statečném
instrumental	statečným		statečnou	statečným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	stateční	statečné		statečná
genitive	statečných
dative	statečným
accusative	statečné			statečná
locative	statečných
instrumental	statečnými

Derived terms

• statečnost

 

Further reading

• statečný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• statečný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• statečný in Internetová jazyková příručka