strádat

See also: stradat, strādāt, and střádat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech strádati, from Proto-Slavic *stradati. Cognates include Serbo-Croatian stradati and Russian страдать (stradatʹ).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstraːdat]

Verb

strádat impf

1. to suffer

Conjugation

Conjugation

Infinitive	strádat, strádati	Active adjective	strádající
Verbal noun	strádání	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	strádám	strádáme	—	strádejme
2nd person	strádáš	strádáte	strádej	strádejte
3rd person	strádá	strádají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive strádat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	strádal	strádali	—	—
masculine inanimate		strádaly		—
feminine	strádala		—
neuter	strádalo	strádala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	strádaje	—
feminine + neuter singular	strádajíc	—
plural	strádajíce	—

Related terms

• postrádat
• strast

 

See also

• trpět

Further reading

• strádati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• strádati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• strádat in Internetová jazyková příručka