strhnout

Czech

Etymology

From s- +‎ trhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstr̩ɦnou̯t]
• Rhymes: -r̩ɦnou̯t
• Hyphenation: strh‧nout
• Homophone: ztrhnout

Verb

strhnout pf (imperfective strhávat)

1. to tear off, to remove roughly
2. to tear down, to demolish
3. to deduct
4. to get carried away

Conjugation

Conjugation

Infinitive	strhnout, strhnouti	Active adjective	strhnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	strhnu	strhneme	—	strhněme
2nd person	strhneš	strhnete	strhni	strhněte
3rd person	strhne	strhnou	—	—

The verb strhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	strhl, strhnul	strhli, strhnuli	stržen	strženi
masculine inanimate		strhly, strhnuly		strženy
feminine	strhla, strhnula		stržena
neuter	strhlo, strhnulo	strhla, strhnula	strženo	stržena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	strhnuv
feminine + neuter singular	—	strhnuvši
plural	—	strhnuvše

Further reading

• “strhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “strhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “strhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)