stvěna

Old Czech

Etymology

Feminine passive participle of stvieti. Coined by Klaret. First attested in the 14th century.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈstʋi̯ɛna/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈstvjɛna/

Noun

stvěna f

1. jewelry

Declension

Declension of stvěna (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	stvěna	stvěně	stvěny
genitive	stvěny	stvěnú	stvěn
dative	stvěně	stvěnama	stvěnám
accusative	stvěnu	stvěně	stvěny
vocative	stvěno	stvěně	stvěny
locative	stvěně	stvěnú	stvěnách
instrumental	stvěnú	stvěnama	stvěnami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “stvěna”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění