stydlivý

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *stydьlivъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstɪdlɪviː]

Adjective

stydlivý

1. shy

Declension

Declension of stydlivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	stydlivý		stydlivá	stydlivé
genitive	stydlivého		stydlivé	stydlivého
dative	stydlivému		stydlivé	stydlivému
accusative	stydlivého	stydlivý	stydlivou	stydlivé
locative	stydlivém		stydlivé	stydlivém
instrumental	stydlivým		stydlivou	stydlivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	stydliví	stydlivé		stydlivá
genitive	stydlivých
dative	stydlivým
accusative	stydlivé			stydlivá
locative	stydlivých
instrumental	stydlivými

Related terms

• stydět

 

Further reading

• “stydlivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “stydlivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “stydlivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)