těžknout

Czech

Etymology

From těžký +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈcɛʃknou̯t]

Verb

těžknout impf (perfective ztěžknout)

1. (intransitive) to become heavier

Conjugation

Conjugation

Infinitive	těžknout, těžknouti	Active adjective	tĕžknoucí
Verbal noun	tĕžknutí	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	tĕžknu	tĕžkneme	—	tĕžkněme
2nd person	tĕžkneš	tĕžknete	tĕžkni	tĕžkněte
3rd person	tĕžkne	tĕžknou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive těžknout.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	tĕžkl	tĕžkli	—	—
masculine inanimate		tĕžkly		—
feminine	tĕžkla		—
neuter	tĕžklo	tĕžkla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	tĕžkna	—
feminine + neuter singular	tĕžknouc	—
plural	tĕžknouce	—

Further reading

• “těžknouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “těžknouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “těžknout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)