ztěžknout

Czech

Etymology

From z- +‎ těžknout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈscɛʃknou̯t]

Verb

ztěžknout pf (imperfective těžknout)

1. (transitive) to become heavier

Conjugation

Conjugation

Infinitive	ztěžknout, ztěžknouti	Active adjective	ztĕžknuvší
Verbal noun	ztĕžknutí	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	ztĕžknu	ztĕžkneme	—	ztĕžkněme
2nd person	ztĕžkneš	ztĕžknete	ztĕžkni	ztĕžkněte
3rd person	ztĕžkne	ztĕžknou	—	—

The verb ztěžknout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	ztĕžkl	ztĕžkli	—	—
masculine inanimate		ztĕžkly		—
feminine	ztĕžkla		—
neuter	ztĕžklo	ztĕžkla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	ztĕžknuv
feminine + neuter singular	—	ztĕžknuvši
plural	—	ztĕžknuvše

Further reading

• “ztěžknouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “ztěžknouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ztěžknout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)