těsnit

Czech

Etymology

From těsný +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈcɛsɲɪt]

Verb

těsnit impf

1. to seal, to fit tightly

Conjugation

Conjugation

Infinitive	těsnit, těsniti	Active adjective	těsnící
Verbal noun	těsnění	Passive adjective	těsněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	těsním	těsníme	—	těsněme
2nd person	těsníš	těsníte	těsni	těsněte
3rd person	těsní	těsní	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive těsnit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	těsnil	těsnili	těsněn	těsněni
masculine inanimate		těsnily		těsněny
feminine	těsnila		těsněna
neuter	těsnilo	těsnila	těsněno	těsněna

Transgressives	present	past
masculine singular	těsně	—
feminine + neuter singular	těsníc	—
plural	těsníce	—

Related terms

• utěsnit
• vytěsnit

 

Further reading

• těsniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• těsniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• těsnit in Internetová jazyková příručka