třěvo

See also: trevo

Old Czech

Alternative forms

• střěvo

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *červo.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈtr̝̊i̯ɛʋo/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈtr̝̊ɛvo/

Noun

třěvo n

1. intestine
2. (in the plural) viscera, bowels

Declension

Declension of třěvo (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	třěvo	třěvě	třěva
genitive	třěva	třěvú	třěv
dative	třěvu	třěvoma	třěvóm
accusative	třěvo	třěvě	třěva
vocative	třěvo	třěvě	třěva
locative	třěvě, třěvu	třěvú	třěviech
instrumental	třěvem	třěvoma	třěvy

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: střevo

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “třěvo”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění