tkát

See also: Tkat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech tkáti, from Proto-Slavic *tъkati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtkaːt]
• Hyphenation: tkát

Verb

tkát impf (perfective utkat)

1. to weave

Conjugation

Conjugation

Infinitive	tkát, tkáti	Active adjective	tkající
Verbal noun	tkání	Passive adjective	tkaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	tkám	tkáme	—	tkejme
2nd person	tkáš	tkáte	tkej	tkejte
3rd person	tká	tkají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive tkát.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	tkal	tkali	tkán	tkáni
masculine inanimate		tkaly		tkány
feminine	tkala		tkána
neuter	tkalo	tkala	tkáno	tkána

Transgressives	present	past
masculine singular	tkaje	—
feminine + neuter singular	tkajíc	—
plural	tkajíce	—

Derived terms

• dotkat
• potkat
• protkat
• přetkat
• setkat
• tkací m
• tkadlec m
• tkanice f
• tkanička f
• tkanina f
• tkanivo n
• tkáň f
• utkat
• vetkat

 

Further reading

• “tkáti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “tkáti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “tkát”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)