tvářit

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtvaːr̝ɪt]

Verb

tvářit impf (perfective zatvářit)

1. (reflexive with se) to grimace

Conjugation

Conjugation

Infinitive	tvářit, tvářiti	Active adjective	tvářící
Verbal noun	tváření	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	tvářím	tváříme	—	tvařme
2nd person	tváříš	tváříte	tvař	tvařte
3rd person	tváří	tváří	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive tvářit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	tvářil	tvářili	—	—
masculine inanimate		tvářily		—
feminine	tvářila		—
neuter	tvářilo	tvářila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	tváře	—
feminine + neuter singular	tváříc	—
plural	tváříce	—

Further reading

• tvářiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• tvářiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• tvářit in Internetová jazyková příručka