tvrdohlavý

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech tvrdohlavý. By surface analysis, tvrdý +‎ -o- +‎ hlava +‎ -ý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtvr̩doɦlaviː]

Adjective

tvrdohlavý

1. hardheaded, stubborn

Declension

Declension of tvrdohlavý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	tvrdohlavý		tvrdohlavá	tvrdohlavé
genitive	tvrdohlavého		tvrdohlavé	tvrdohlavého
dative	tvrdohlavému		tvrdohlavé	tvrdohlavému
accusative	tvrdohlavého	tvrdohlavý	tvrdohlavou	tvrdohlavé
locative	tvrdohlavém		tvrdohlavé	tvrdohlavém
instrumental	tvrdohlavým		tvrdohlavou	tvrdohlavým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	tvrdohlaví	tvrdohlavé		tvrdohlavá
genitive	tvrdohlavých
dative	tvrdohlavým
accusative	tvrdohlavé			tvrdohlavá
locative	tvrdohlavých
instrumental	tvrdohlavými

Derived terms

• tvrdohlavost f

 

See also

• zatvrzelý m
• tvrdošíjný m
• umanutý
• neústupný

Further reading

• tvrdohlavý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• tvrdohlavý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• tvrdohlavý in Internetová jazyková příručka