tvrzení

Czech

Etymology

From tvrdit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtvr̩zɛɲiː]

• Audio:

  (file)

Noun

tvrzení n

1. verbal noun of tvrdit
2. assertion
3. allegation

Declension

Declension of tvrzení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	tvrzení	tvrzení
genitive	tvrzení	tvrzení
dative	tvrzení	tvrzením
accusative	tvrzení	tvrzení
vocative	tvrzení	tvrzení
locative	tvrzení	tvrzeních
instrumental	tvrzením	tvrzeními

Further reading

• “tvrzení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “tvrzení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “tvrzení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)