uveřejnit

Czech

Etymology

From u- +‎ veřejný +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuvɛr̝ɛjɲɪt]

Verb

uveřejnit pf (imperfective uveřejňovat)

1. to publish

Conjugation

Conjugation

Infinitive	uveřejnit, uveřejniti	Active adjective	uveřejnivší
Verbal noun	uveřejnění	Passive adjective	uveřejněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	uveřejním	uveřejníme	—	uveřejněme
2nd person	uveřejníš	uveřejníte	uveřejni	uveřejněte
3rd person	uveřejní	uveřejní	—	—

The verb uveřejnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	uveřejnil	uveřejnili	uveřejněn	uveřejněni
masculine inanimate		uveřejnily		uveřejněny
feminine	uveřejnila		uveřejněna
neuter	uveřejnilo	uveřejnila	uveřejněno	uveřejněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	uveřejniv
feminine + neuter singular	—	uveřejnivši
plural	—	uveřejnivše

Further reading

• uveřejniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• uveřejniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• uveřejnit in Internetová jazyková příručka