uvodit

Czech

Etymology

From u- +‎ vodit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuvoɟɪt]

Verb

uvodit pf (imperfective uvozovat)

1. to introduce

Conjugation

Conjugation

Infinitive	uvodit, uvoditi	Active adjective	uvodivší
Verbal noun	uvození	Passive adjective	uvozený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	uvodím	uvodíme	—	uvoďme
2nd person	uvodíš	uvodíte	uvoď	uvoďte
3rd person	uvodí	uvodí	—	—

The verb uvodit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	uvodil	uvodili	uvozen	uvozeni
masculine inanimate		uvodily		uvozeny
feminine	uvodila		uvozena
neuter	uvodilo	uvodila	uvozeno	uvozena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	uvodiv
feminine + neuter singular	—	uvodivši
plural	—	uvodivše

Related terms

• uvést
• uvozený

 

Further reading

• uvoditi in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• uvoditi in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• uvodit in Internetová jazyková příručka