válečnictví
Czech
editEtymology
editFrom válečník (“warrior”) + -ctví.
Pronunciation
editNoun
editválečnictví n
Declension
editDeclension of válečnictví (neuter in -í/-ý)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | válečnictví | válečnictví |
genitive | válečnictví | válečnictví |
dative | válečnictví | válečnictvím |
accusative | válečnictví | válečnictví |
vocative | válečnictví | válečnictví |
locative | válečnictví | válečnictvích |
instrumental | válečnictvím | válečnictvími |
Related terms
editSee also
editFurther reading
edit- “válečnictví”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “válečnictví”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “válečnictví”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)