válečnictví
Czech edit
Etymology edit
From válečník (“warrior”) + -ctví.
Pronunciation edit
Noun edit
válečnictví n
Declension edit
Declension of válečnictví (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | válečnictví | válečnictví |
| genitive | válečnictví | válečnictví |
| dative | válečnictví | válečnictvím |
| accusative | válečnictví | válečnictví |
| vocative | válečnictví | válečnictví |
| locative | válečnictví | válečnictvích |
| instrumental | válečnictvím | válečnictvími |
Related terms edit
See also edit
Further reading edit
- válečnictví in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- válečnictví in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- válečnictví in Internetová jazyková příručka