válečník

Czech

Etymology

From válka (“war”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvaːlɛt͡ʃɲiːk]
• Rhymes: -ɛtʃɲiːk
• Hyphenation: vá‧leč‧ník

Noun

válečník m anim (female equivalent válečnice, related adjective válečnický)

1. warrior

   Synonym: bojovník

Declension

Declension of válečník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	válečník	válečníci
genitive	válečníka	válečníků
dative	válečníkovi, válečníku	válečníkům
accusative	válečníka	válečníky
vocative	válečníku	válečníci
locative	válečníkovi, válečníku	válečnících
instrumental	válečníkem	válečníky

Derived terms

• válečnictví

 

Related terms

• válčit
• válečný
• válka

 

Further reading

• “válečník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “válečník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “válečník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)