víčko

Czech

Etymology

From víko +‎ -ko.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːt͡ʃko]
• Rhymes: -iːtʃko

Noun

víčko n

1. eyelid

Declension

Declension of víčko (velar neuter reducible)

	singular	plural
nominative	víčko	víčka
genitive	víčka	víček
dative	víčku	víčkům
accusative	víčko	víčka
vocative	víčko	víčka
locative	víčku	víčkách
instrumental	víčkem	víčky

Further reading

• víčko in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• víčko in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• víčko in Internetová jazyková příručka