vítězoslavný

Czech

Etymology

From vítěz +‎ -o- +‎ slavný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːcɛzoslavniː]

Adjective

vítězoslavný

1. triumphant

Declension

Declension of vítězoslavný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vítězoslavný		vítězoslavná	vítězoslavné
genitive	vítězoslavného		vítězoslavné	vítězoslavného
dative	vítězoslavnému		vítězoslavné	vítězoslavnému
accusative	vítězoslavného	vítězoslavný	vítězoslavnou	vítězoslavné
locative	vítězoslavném		vítězoslavné	vítězoslavném
instrumental	vítězoslavným		vítězoslavnou	vítězoslavným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vítězoslavní	vítězoslavné		vítězoslavná
genitive	vítězoslavných
dative	vítězoslavným
accusative	vítězoslavné			vítězoslavná
locative	vítězoslavných
instrumental	vítězoslavnými

Further reading

• “vítězoslavný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vítězoslavný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)