výjimečný

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːjɪmɛt͡ʃniː]

Adjective

výjimečný

1. exceptional (uncommon)
2. exceptional (better than the average)

Declension

Declension of výjimečný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	výjimečný		výjimečná	výjimečné
genitive	výjimečného		výjimečné	výjimečného
dative	výjimečnému		výjimečné	výjimečnému
accusative	výjimečného	výjimečný	výjimečnou	výjimečné
locative	výjimečném		výjimečné	výjimečném
instrumental	výjimečným		výjimečnou	výjimečným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	výjimeční	výjimečné		výjimečná
genitive	výjimečných
dative	výjimečným
accusative	výjimečné			výjimečná
locative	výjimečných
instrumental	výjimečnými

Derived terms

• bezvýjimečný
• výjimečně

 

Related terms

• výjimka f

 

Further reading

• výjimečný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výjimečný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výjimečný in Internetová jazyková příručka