výjimka

See also: vyjímka

Czech

Alternative forms

• vyjímka, výnimka

Etymology

Deverbal from vyjmout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːjɪmka]

Noun

výjimka f

1. exception

   udělat výjimku ― to make an exception

   získat výjimku ― to get an exemption

Declension

Declension of výjimka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	výjimka	výjimky
genitive	výjimky	výjimek
dative	výjimce	výjimkám
accusative	výjimku	výjimky
vocative	výjimko	výjimky
locative	výjimce	výjimkách
instrumental	výjimkou	výjimkami

Related terms

• výjimečně
• výjimečnost
• výjimečný

 

Further reading

• “výjimka”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “výjimka”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “výjimka”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)