výlučný

Czech

Adjective

výlučný

1. exclusive

Declension

Declension of výlučný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	výlučný		výlučná	výlučné
genitive	výlučného		výlučné	výlučného
dative	výlučnému		výlučné	výlučnému
accusative	výlučného	výlučný	výlučnou	výlučné
locative	výlučném		výlučné	výlučném
instrumental	výlučným		výlučnou	výlučným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	výluční	výlučné		výlučná
genitive	výlučných
dative	výlučným
accusative	výlučné			výlučná
locative	výlučných
instrumental	výlučnými

See also

• výhradní

Further reading

• výlučný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výlučný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989