výrokový

Czech

Etymology

From výrok +‎ -ový.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːrokoviː]

Adjective

výrokový

1. propositional

   výroková logika ― propositional logic

   výrokový počet ― propositional calculus

Declension

Declension of výrokový (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	výrokový		výroková	výrokové
genitive	výrokového		výrokové	výrokového
dative	výrokovému		výrokové	výrokovému
accusative	výrokového	výrokový	výrokovou	výrokové
locative	výrokovém		výrokové	výrokovém
instrumental	výrokovým		výrokovou	výrokovým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	výrokoví	výrokové		výroková
genitive	výrokových
dative	výrokovým
accusative	výrokové			výroková
locative	výrokových
instrumental	výrokovými

Further reading

• “výrokový”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “výrokový”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989