vějíř

Czech

Etymology

Borrowed from Low German Weiher.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛjiːr̝̊]
• Hyphenation: vě‧jíř

Noun

vějíř m inan

1. fan

Declension

Declension of vějíř (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	vějíř	vějíře
genitive	vějíře	vějířů
dative	vějíři	vějířům
accusative	vějíř	vějíře
vocative	vějíři	vějíře
locative	vějíři	vějířích
instrumental	vějířem	vějíři

Further reading

• “vějíř”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vějíř”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vějíř”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)